Rastry - bitmapové mapy - spojit s formáty článkem

Rastry (také bitové mapy) popisují ukládání obrazů jako posloupnosti obrazových elementů, pixelů. Každý pixel má jako atribut svou barvu. Podle počtu možných barev každého pixelu se rastrové formáty dělí na monochromatické (černé a bílé pixely), na formáty ve stupnici šedi (pixely v odstínech šedi) a formáty barevné (pixely v různých barvách).

Editace obrazu v rastrovém grafickém formátu se provádí individuálním nastavováním barvy jednotlivých pixelů. V kreslicím programu kreslíme tak, že na kreslicí plochu umísťujeme objekty (obdélníky, kružnice, elipsy, čáry, text nebo body), které v okamžiku nakreslení přestanou být celistvými objekty a změní se v množinu pixelů (ve většině kreslicích programů máme možnost zrušit nebo změnit poslední kreslený objekt, ale nic více!). Od tohoto okamžiku můžeme měnit tyto objekty pouze bod po bodu, nebo je můžeme překrýt jiným objektem. Objekty po umístění samozřejmě nelze editovat jako ve vektorovém programu. Lze pouze vyříznout část plochy a přenést ji jinam. Jedná se ale o přenos pixelů, nikoliv o posouvání původního objektu.

Hlavička grafického formátu: obsahuje zpravidla identifikaci a verzi grafického formátu a informace o uloženém obrazu — jeho pozici a rozměry, poměr stran velikosti pixelu (aspect ratio), počet bitů potřebných pro uložení hodnoty jednoho pixelu (maximální možný počet barev) a způsob uložení rastrových dat. U jednodušších grafických formátů (PCX, MSP, BMP) má hlavička pevnou strukturu, u složitějších grafických formátů (TIFF) může mít strukturu proměnnou.

Mapa barev: (nazývaná také barevná mapa, paleta nebo LUT — Look Up Table) slouží k zajištění nezávislosti grafického formátu na technickém vybavení. Popisuje, jakým způsobem se má hodnota abstraktní barvy (barvy popsané číslem) zobrazit na konkrétním technickém zařízení.

Rastrová data: zde jsou (ve tvaru blíže určeném hlavičkou) uloženy informace o barvě jednotlivých pixelů obrazu.

Čím více je pixelů ("větší rozlišení"), tím věrnější je uložený obrázek. Program potom každému pixelu přiřadí jeho barvu. Většina formátů umožňuje ukládání ve více barvách (až 16,8mil). S vyšším rozlišením a více barvami roste také velikost uloženého souboru. Je proto velmi důležité správně zvolit tyto parametry, pokud chceme, aby se stránka načetla co nejrychleji, ale obrázky byly stále pěkné. Důležitá je i volba správného formátu (gif, jpg, tif), do kterého budeme obrázek exportovat a jeho následná interpretace (tiskárna, monitor).

Výhody bitmap

• Lze je velmi snadno zobrazit/tisknout.
• Mohou popisovat velmi složité předlohy (fotografie)
• Převod mezi formáty bitmap je velmi snadná.

Nevýhody bitmap

• Velký objem dat.
• Ztráta kvality při transformacích typu otočení, zešikmení a to pokaždé, když s objektem pracujeme.

Použitý zdroj: Diplomová práce